Kolik mít v důchodu? Ideálně 21 755 korun měsíčně, míní Češi

Článek & Komentář Finanční plánování Investice Rezervy

I když čeští důchodci dostali od státu letos přidáno, průměrná penze je nyní 13 377 korun. Řada současných důchodců však na průměr nedosahuje a stále víc lidí v aktivním věku již na státní penzi nespoléhá. Jen jeden z deseti Čechů totiž věří, že mu důchod vyplácený státem bude stačit na spokojené stáří.

Vysněným ideálem je přitom mít v penzi k dispozici 21 755 korun měsíčně. Od státu pak Češi očekávají, že v budoucnu budou dostávat v průměru okolo 13 078 korun měsíčně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu NN Penzijní společnosti.

To by ovšem podle reálných propočtů znamenalo našetřit si do důchodového věku poměrně vysokou částku. „Češi nejčastěji věří, že půjdou do důchodu v 65 letech a podle statistik mají dnes šanci dožít se přes 80 let. Celkově by tak pro penzi podle svých představ potřebovali našetřit přes 1,5 milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.

Ideální penze

Jaké úspory chtějí Češi mít pro spokojenou penzi od 65 do 80 let?

  • Ideální penze: 21 775 Kč měsíčně
  • Od státu snad: 13 078 Kč měsíčně
  • Čerpání vlastní úspory: 21 775 minus 13 078 = 8 697 Kč měsíčně

Celkově do penze naspořit: 8 697 Kč krát 12 měsíců krát 15 let = 1 565 460 Kč

Češi šetří na penzi pozdě a málo

Představa je jedna věc, finanční přípravy na stáří za vysněným ideálem však často pokulhávají. Skutečnost je taková, že nejčastěji si Češi střádají na penzi ve třetím pilíři, tedy v penzijním připojištění, nebo účastnických fondech. Činí tak přes 4,4 miliony střadatelů. Problém ale je, že si řada lidí spoří málo a nutnost zajistit se na stáří dochází mnohým až po čtyřicítce.

„Z našeho průzkumu vyplynulo, že by si lidé rádi spořili na penzi od 32 let, což je chvályhodné. Ve skutečnosti z dat z trhu víme, že průměrný věk účastníka penzijního spoření je více než 47 let a má naspořeno jen zhruba okolo sta tisíc korun,“ dodává Tomášek.

Lidé, kteří mají do penze 15 let, si vedle penzijního připojištění vytvářejí dlouhodobou rezervu na spořicích a běžných účtech a dále ve stavebním spoření. Tuto realitu naznačil průzkum Ipsos pro společnost Broker Consulting.

„Volit spořicí či dokonce běžný účet pro tvorbu rezervy na důchod se jeví jako velmi špatné rozhodnutí. Kvůli nízkému až nulovému úročení, které rozhodně nepokryje inflaci, peníze každý rok ztrácí na kupní síle. Pokud se bude inflace pohybovat plus mínus okolo cíle České národní banky, tak kupní síla sta tisíc korun za dvacet let klesne asi o třetinu,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Podle odborníků je důležité začít spořit na důchod co nejdříve. Čím déle spoříte, tím více se projevuje zhodnocování prostředků. „Ideální je odkládat si 5 až 10 % platu hned po nástupu do prvního zaměstnání,“ doporučuje prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Češi nevyužívají výhody od státu

Milionové úspory mohou znít nedosažitelně, stát ale spoření v penzijních fondech podporuje řadou zvýhodnění. Problém je, že řada střadatelů tyto výhody naplno nevyužívá a zbytečně se tak připravují o hodně peněz.

„Přestože lidé v přípravě na stáří dávají přednost penzijním fondům, ukazuje se, že často nevědí o výhodách, kterými stát tento druh spoření podporuje. Stát přitom spoření na penzi v tomto třetím pilíři důchodového systému podporuje ještě více než tolik oblíbené stavební spoření. Ročně lze spořením v penzijním fondu získat až 6 360 korun, zatímco u stavebního spoření je strop státní podpory 2 000 korun,“ vysvětluje Milan Tomášek.

Nejnižší podporu od státu je tedy možné čerpat při měsíčním příspěvku 300 korun, pro úplné vyčerpání všech výhod je ale nejlepší posílat si na penzijní spoření 3 000 korun za měsíc.

Zaměstnavatelé moc nepřispívají

Úspory na důchod může výrazně navýšit i příspěvek zaměstnavatele. „Zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat na penzijní spoření až 50 000 korun ročně, to je 4 166 korun měsíčně. Bohužel průměrný příspěvek ze strany zaměstnavatelů je výrazně nižší,“ podotýká finanční poradce společnosti Partners Vladimír Weiss. Podle statistik Asociace penzijních společností přispívají zaměstnavatelé svým zaměstnancům aktuálně v průměru okolo 900 korun měsíčně.

Nakolik se vklady v penzijním spoření zhodnotí, záleží i na tom, zda má budoucí penzista uložené peníze v transformovaných fondech penzijního připojištění, nebo v produktech doplňkového penzijního spoření. „V prvním případě sice nemůže dojít k zápornému zhodnocení vkladů, ale výnosy se pohybují na úrovni spořicích účtů. Omluvitelným důvodem pro setrvání u tohoto produktu tedy může být vyšší věk, příspěvky zaměstnavatele, či státní příspěvek,“ vysvětluje analytik Martin Novák.

Přechodem ze starého „penzijka, tedy z transformovaných fondů do doplňkového penzijního spoření může průměrný klient podle propočtů získat i půl milionu korun.

Není penzijko jako penzijko

V transformovaných fondech však zatím spoří většina Čechů, v prvním čtvrtletí 2019 to bylo přes 3,4 milionu lidí, kteří mají celkově na penzi naspořeno 409,843 miliardy korun. Zhodnocení vkladů bylo loni hubené. Pouze jeden transformovaný fond zhodnotil peníze střadatelů o 1,1 %. U ostatních se zhodnocení pohybovalo od 0,51 do 0,98 %. Letošní rok ale naznačuje vyšší výnosy. Za 1. čtvrtletí 2019 vytvořily transformované fondy celkový zisk ve výši 1,409 miliardy korun, což je částka ve výši takřka poloviny celoročního loňského zisku.

Rovněž loňské výnosy v doplňkovém penzijním spoření byly nízké. V roce 2018 ztratily konzervativní fondy průměrně 0,58 %, vyvážené fondy 3,78 % a dynamické fondy 8,49 %. Naprosto všechny fondy však od svého založení vykazují zisk. Jde totiž o dlouhodobý investiční produkt, se slabšími roky je tedy potřeba počítat. V delším časovém horizontu pak dobré roky překonají a vyrovnají ty horší.

V kombinaci se státním příspěvkem jde o nejdostupnější, nejbezpečnější a nejvýnosnější způsob, jak si připravovat finanční rezervu na stáří,“ poznamenává Aleš Poklop. A zdá se, že to Češi začínají konečně vnímat.

O doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem se začíná zvedat zájem. Loni si ho sjednalo přes 203 tisíc lidí a v letošním prvním čtvrtletí se zvedl počet střadatelů na 1 016 688.

Při správné strategii a dlouhodobém horizontu se v tomto spoření na důchod dají totiž naspořit statisíce i miliony korun a dosáhnout tak v budoucnu vlastními úsporami na ideální důchod.

Zdroj: iDNES.cz