Spoléhat se jen na státní důchod není ideální. Je potřeba počítat i s vlastními zdroji. Aby však peníze odložené na penzi neztrácely hodnotu, je třeba je správně investovat.
Peníze stranou si odkládá většina Čechů, a to nejen na pohotovostní rezervu, ale i na penzi. Problém je ale v tom, že zhruba dvě třetiny těchto peněz zůstávají ležet na běžných či spořicích účtech, jejichž výnosy neporazí ani inflaci. Místo aby se „rozmnožily“, reálně jich spíše ubývá. V důchodu bychom si z nich tak nemuseli příliš užít. Proto je třeba investovat.
Pozor ale, abyste se nespálili. „Běžný člověk pak může velmi lehce sklouznout k honbě za výnosem. Tedy kupovat ‚cokoli‘, co mu rychle přinese maximální výnos. To není investování, ale čistá spekulace,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. Na té samo o sobě není nic špatného – tedy pokud člověk počítá s tím, že může o vloženou sumu úplně přijít.
Akcie nesou víc…
Skutečná investice funguje trochu jinak. „Vždy se jedná o kombinaci určitého očekávaného výnosu s určitou mírou podstoupeného rizika a času, který musím investici či investování obětovat,“ popisuje Novák. Nejjednodušší je přitom investovat do klasických otevřených podílových fondů dostupných přes investiční společnosti. „Ty je vhodné využívat zejména pro pravidelné investice, pro které máme dlouhodobý horizont, tedy deset a více let,“ říká Vladimír Weiss, finanční poradce společnosti Partners.
Pro dlouhodobou investici, z níž očekáváme slušný výnos, se hodí zejména portfolio složené převážně z globálních akciových fondů. „V takovém případě investor investuje do významných světových korporací, jako je například Google, Microsoft, Apple, Amazon, Procter & Gamble, JPMorgan Chase & Co., VW group a tak dále,“ popisuje Weiss.
A dodává, že podobně zaměřené akciové investice nesou v podílových fondech v dlouhém období pět až osm procent ročně. Je ale skutečně třeba dodržet delší investiční horizont, protože akcie mohou značně kolísat, klidně i o desítky procent oběma směry.
Méně rizikové jsou dluhopisové fondy nakupující státní a korporátní dluhopisy. „Ty mohou nabídnout výnosy kolem tří až pěti procent ročně,“ říká finanční poradce Lukáš Urbánek. Minimální doporučený investiční horizont bývá kolem tří let.
… ale nemovitosti jsou jistější
Další variantou, která se nabízí, jsou nemovitostní fondy. Ty investují většinou do komerčních realit. „V rámci nich se soustředí na kancelářské, maloobchodní, logistické či průmyslové objekty nebo nějakou jejich kombinaci,“ popisuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Roční výnos těchto fondů se zpravidla pohybuje od dvou do šesti procent, přičemž se vyznačují relativně nízkou kolísavostí. Ta je dána zejména stabilitou výnosu z nájemného.
Poměrně spolehlivým způsobem zhodnocení peněz s přiměřeným rizikem a výnosem mírně přesahující dobré dluhopisy je pak pořízení investiční nemovitosti. Největším přínosem takové investice je fakt, že jde o hmatatelnou věc, která tu bude i za desítky let a její hodnota příliš nekolísá.
„Za minulé roky nám trh velmi pomohl. Pokud jste investovali před pěti lety do bytu v Praze, jeho hodnota vzrostla o více než 60 procent, v případě developerského projektu téměř o sto procent,“ říká Tomáš Jelínek ze společnosti Century 21 Czech Republic.
Podle něj podobný nárůst cen potkal i Louny (přes 120 procent u cihlových bytů) a v dalších městech to bylo až 60 procent, což je více než desetiprocentní zhodnocení za rok jen na hodnotě investice.
Nyní dochází k postupnému ochlazení trhu. Dá se tedy očekávat návrat ke standardnímu zhodnocení nemovitostí. Vzhledem k tomu, že do nemovitostí se neinvestuje na rok nebo na dva, ale spíše na 20 a více let, to nevadí. „Tam je téměř jistota, že dojde opět k růstu ceny,“ ujišťuje Jelínek.
Výnos nemovitosti je pro investora zajímavý i díky zisku z nájmů. Ty v celé republice za posledních pět let vzrostly v průměru o více než čtyřicet procent. A navíc zřejmě ještě dále porostou.
Zdroj: Lidové noviny