Češi pomalu, ale jistě objevují investování. Nyní, když ekonomika začíná zpomalovat, si však mnozí kladou otázku, jestli to v takové situaci není příliš rizikové. Podle odborníků nikoliv. Jen je třeba vědět, jak na to.
Řada Čechů zůstává stále „jako přikována“ ke svým prakticky nulově úročeným běžným a spořicím účtům. Čísla to jasně potvrzují. Podle Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2018 (viz graf nahoře), kterou pravidelně vydává ministerstvo financí, mají české domácnosti na bankovních depozitech neuvěřitelných 58 % svého finančního majetku.
Až v posledních letech se situace začala trochu měnit a lidé postupně objevují investování. „Je to trend, který vidíme i u domácností se zcela běžnými příjmy,“ potvrzuje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. A je to dobře. „Pokud totiž chceme peníze odkládané stranou ochránit před inflací a zhodnotit je v dlouhém období, jiná možnost než správně investovat není,“ doplňuje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners.
Možností, kam investovat, je přitom mnoho. Nejsnazší formou je kolektivní investování, tedy podílové fondy. „Ty jsou jednoduchým nástrojem, jak investovat prakticky do čehokoliv. A investice je zde možné nastavit od pár stovek měsíčně,“ popisuje Weiss. Doporučuje zaměřit se na podílové fondy, které nejčastěji investují do základních investičních nástrojů, tedy akcií a dluhopisů. V případě, že je váš investiční horizont kratší, řekněme 5 až 10 let, mělo by být portfolio více vyvážené konzervativními dluhopisy. Preferujeme široce rozložená portfolia, která jsou promíchána státními a bonitními firemními dluhopisy.
Máte-li před sebou dlouhý horizont, například 10 let a více, je vhodné více investovat do akcií. „Pokud hovoříme o akciích, tak máme na mysli široká globální portfolia, kde jsou desítky či stovky hlavních světových korporací, které působí mnohdy po celém světě, vyplácí dividendy a v dlouhém období jsou spolehlivým ochráncem proti inflaci,“ upozorňuje Weiss.
Dlouhý časový horizont akcie potřebují kvůli případným výkyvům, a to oběma směry, tedy do plusu i do minusu – někdy i poměrně výrazně, v řádu dvouciferných čísel. Poslední korekci trhy obecně pocítily na konci loňského roku. V tomto případě šlo o propad.
„Z této korekce se ale velmi rychle vzpamatovaly. A navzdory politickým rizikům, jako jsou nekonečný odchod Velké Británie z Evropské unie a neustálé hašteření USA a Číny o cla, se trhům daří dobře,“ popisuje situaci Novák.
Podívat se jen na rok či dva zpátky by však byla chyba. Trhy je potřeba sledovat z dlouhodobějšího hlediska, a to na periodě minimálně pět, lépe však alespoň sedm až deset let, případně i více.
Recese je běžný jev
Právě tam totiž najdete odpověď na otázku, zda se v současnosti, kdy se stále častěji hovoří o možném nástupu ekonomické recese, není na místě investicím vyvarovat. A potvrzují to i finanční odborníci. Hospodářská recese, tedy zpomalení a hospodářský cyklus jako celek, je totiž zcela normálním jevem, který se víceméně pravidelně opakuje. Nikdo neví, co a kdy se přesně stane. Všichni jen vědí, že dříve či později recese přijde.
To je právě důvod, proč je investování vhodné pro dlouhé období. „Pokud se stane nějaká nepříznivá událost zpočátku investičního horizontu, bude dostatek času pro zotavení,“ popisuje Weiss. „Naopak nejistota, nervozita na světových trzích nahrává pravidelnému investování, které dokáže přinést solidní výsledky.“
Jestliže tedy před sebou máte například 20 let a chcete investovat pravidelně, nemusíte se podle Vladimíra Weisse bát ani dynamických investic. Totéž platí pro jednorázovou investici. Samozřejmě je ale nutné v rozumné míře a v rozumné pravidelnosti portfolio rebalancovat. Co to znamená? Řekněme, že máte strategické rozložení na 50 procent konzervativně a 50 procent dynamicky. Dynamická složka poklesne a má váhu například jen 40 procent, konzervativní má například 60 procent. „V takovém případě ‚přeliji‘ prostředky z konzervativní do dynamické složky tak, aby výsledný poměr byl 50:50. Díky tomu dokoupím dynamickou složku se slevou a rychleji se dostanu na své a do výnosu,“ vysvětluje Weiss. To samé je vhodné provádět i obráceně.
Slušný výnos s nižším rizikem
Zajímavou alternativou k akciím a dluhopisům jsou nemovitostní fondy. Většinou jde i v tomto případě o standardní otevřené podílové fondy, do kterých je možné investovat jednorázově i pravidelně. A to opět od pár stovek měsíčně.
Nemovitostních fondů je několik druhů a v zásadě se liší hlavně druhem a strukturou nemovitostí, na které se zaměřují. Standardní nemovitostní fond investuje do nemovitostí a zhodnocení se snaží dosáhnout pomocí vybraného nájemného.
„To je většinou zajištěno smluvně na několik let a v případě předčasného ukončení nájmu musí nájemné daný nájemce doplatit,“ uvedl Novák. Zároveň mívají nájemní smlouvy ošetřenou rovněž tzv. inflační doložku. „V případě recese pak dopad na tyto fondy bude spíše postupný, a pokud bude mít fond kvalitní správce, tak spíše dojde k nižší výkonnosti fondu než k zásadnímu propadu hodnoty vložených prostředků,“ dodává Martin Novák.
Podle některých odborníků je pro období hospodářské recese vhodné zařadit do investičního portfolia drahé kovy, zejména zlato. Nemělo by to však být více než pět procent z investovaných peněz. V období nejistoty se totiž zlatu obvykle daří.
Oblíbenými, a poměrně likvidními (zpětně zpeněžitelnými), jsou menší investiční slitky či mince, které jsou osvobozené od DPH a pro nepodnikatelské subjekty i od daně z příjmu. Smysl mají i v tomto případě malé pozvolné a nejlépe pravidelné investice po několika málo tisících. „Mezi nejprodávanější tak patří slitky o hmotnostech 10 gramů a jedné unce, tedy 31,3 gramu,“ říká Lukáš Jankovský ze společnosti Zlaťáky. Podmínkou zpětného zpeněžení je však nákup zlata u seriózního obchodníka.
Zdroj: Mladá fronta DNES