S poštovními známkami se obchoduje více než s výtvarným uměním, mincemi, pohlednicemi nebo starými bankovkami. Roční objem celosvětového známkového byznysu je odhadován na 320 miliard korun a účastní se ho až 70 milionů lidí – sběratelů, obchodníků a dražitelů.
Obecně lze trh se známkami, či dopisy se známkami, rozdělit na dvě oblasti. Tou první jsou takzvané investiční exempláře, u nichž cena většinou začíná na 100 000, ale spíše 200 000 korun a končí v řádu stovek milionů, a pak trh se sběratelskými známkami, u nichž hodnotu určuje zájem sběratelů tyto známky vlastnit.
Vůbec nejdražším filatelistickým exemplářem je obálka Bordeaux Cover, na níž je červený a modrý Mauricius současně. Tu v roce 1993 koupil anonymní sběratel na aukci v Curychu asi za v přepočtu 143 milionů korun, přičemž dnes je její cenu možno odhadnout vysoko nad 250 milionů korun.
Sběratelství a investice
Poštovní známky nezajímají pouze sběratele, ale i investory. V ideálním případě pak investory a sběratele v jedné osobě. První podmínkou pro provedení výnosné investice do poštovních známek je rozumět tomu, jaké známky koupit. Druhou podmínkou vědět, za kolik je koupit.
„Poštovní známky z hlediska investic patří k alternativním investicím a měly by představovat max cca 5 až 10 procent z celkového investičního majetku. Poštovní známky nenesou žádný běžný výnos (nájem, dividendu, úrok) a proto nelze určit jejich vnitřní hodnotu. Nevíme, jestli je cena za konkrétní známku podhodnocená nebo nadhodnocená,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Pokud si podle něj někdo koupí poštovní známku z investičních důvodů, musí doufat, že si ji někdo v budoucnu koupí za vyšší cenu. Už z toho je jasné, že investice do známek je pro lidi, kteří se ve věci orientují, a podle mého názoru to musejí být hlavně lidé, kteří mají k poštovním známkám jako takovým vztah.
Obchody s poštovními známkami podle něj zažívají oživení vždy, když lidé mají silnější tendenci ochránit svůj majetek. Což, jak ukazuje historie, je vždy když jim hrozí války, hospodářské problémy nebo třeba i měnové reformy. Důvody proč, jsou dva. Poštovní známky umějí při minimální hmotnosti i rozměrům koncentrovat velikou finanční hodnotu. A když jde o drahé známky, to znamená vzácné známky, dají se prodat kdekoli na světě.
Moderní aplikace
Podle Vladimíra Weisse je to škoda, protože v některých zemích, jako je například Švýcarsko, patří sbírání známek dokonce k rodinné tradici.
„Sbírka se pak předává z generace na generaci a průběžně se doplňuje. Hodnověrné informace o cenách tohoto dědictví si Švýcaři pak dohledávají v archivech a katalozích světových aukčních síní. A ty jsou dnes už i na internetu,“ říká Vladimír Weiss.
Dodává, že dnes výjimkou nejsou ani aplikace, které sběratelům známek poskytují informace o hodnotě jeho sbírky v reálném čase. To znamená, neustále vyhodnocují aktuální ceny, za které se známky prodávají a nakupují. Zdůrazňuje přitom i to, že sběratelská činnost spojená s jednorázovým prodejem známek ze sbírky není podnikáním. Což v praxi značí, že prodej celé sbírky po mnoha letech je osvobozen od platby daní.
Zdroj: e15.cz