Životní pojištění umí řešit celou řadu problémů. Ale aby opravdu fungovalo, musí být nastaveno správně. Jinak se vy nebo vaši nejbližší můžete dostat do situace, že pojišťovna odmítne vyplatit peníze, nebo vyplatí jen velmi nízkou částku. Kdy a jak tedy životní pojištění uzavřít, aby ochránilo?
Pokud životní pojištění ještě nemáte sjednané a uvažujete o něm, odpovězte si nejprve na několik základních otázek. Jestliže alespoň jednou odpovíte ano, jděte do toho. Je na vás někdo (děti, partner, rodiče apod.) finančně závislý? Bude pro někoho výpadek vašeho příjmu problém? Máte závazky, které nechcete nechat svým blízkým, jako je hypotéka, úvěry a jiné dluhy? Chcete svému okolí splnit nějaké cíle, například financovat studium dětí, koupit jim byt? Nemáte vyřešenou rezervu na náklady s pohřbem?
Druhým krokem je zorientovat se v typech rizik, kvůli kterým si životní pojištění sjednává a správně pojistku nastavit. „Správné nastavení pojistné smlouvy je důležité ze dvou důvodů. Tím prvním je volba krytí správných rizik, která vychází ze životní situace klienta, tím druhým pak zvolení správných výšek pojistného krytí. Tedy částek, které pojišťovna bude muset vyplatit, když dojde k pojistné události. Například u pojištění invalidity se lidem v produktivním věku mladším 40 let doporučuje zvážit částku v rozmezí podle finančních možností od jednoho do tří milionů korun,“ říká finanční poradce Partners Vladimír Weiss.
Příklad z praxe, kdy pojistka zafungovala
Paní Zdena pracovala jako manažerka v nadnárodní korporaci s příjmem kolem 70 tisíc korun měsíčně. S vážnou nemocí bojovala dva roky a nakonec jí podlehla.
„První rok nemoci rodina pobírala nemocenskou a domácnost fungovala z finančních rezerv, kterou si rodina klientky systematicky tvořila osm let. Po roce byla klientce přiznána invalidita třetího stupně, kterou měla pojištěnou, a rodina dostala první pojistné plnění ve výši 2,9 milionu korun. Když klientka zemřela, pojišťovna vyplatila pojistné plnění za úmrtí ve výši dva miliony korun. Život matce šestiletého syna to nevrátí, ale jedná se o dobrý příklad, kdy správně sjednané životní pojištění zafungovalo přesně tak, jak mělo,“ vysvětluje Vladimír Weiss a dodává, že klientce pojišťovna proplatila i roční rentu ve výši 72 tisíc korun pro invaliditu 3. stupně.
„Klientka také rok pobírala nemocenskou 25 tisíc korun měsíčně, druhý rok pak invalidní důchod ve výši 18 tisíc korun měsíčně,“ poznamenává Weiss.
Jaká rizika ochránit
Absolutním základem životní pojistky by mělo být pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin a pojištění takzvaných velkých rizik – tedy invalidity, závažných onemocnění a trvalých následků úrazu.
„Primárním účelem životního pojištění je zabezpečit příjmy rodiny a pomoci zachovat její životní standard pro případ, že se s pojištěným něco stane. Požadavky na pojistné částky proto obvykle rostou s narozením dětí či pořízením nového bydlení a naopak mohou poklesnout třeba v okamžiku, kdy už jsou děti velké a starají se samy o sebe, úvěr na bydlení je splacený a tak podobně,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny MetLife Tereza Kůželová.
Požadavky na pojistné částky se v průběhu života mohou přirozeně měnit. Proto je dobré čas od času provést revizi stávající pojistky a upravit podle životní situace pojistná plnění tak, aby pojistka plnila svůj účel. Například navýšit pojistné tam, kde toho stávající smlouva moc nenabízí.
Doplňková pojištění k úmrtí či invaliditě jsou ke zvážení. Jde o individuální záležitost. „Zpravidla rozhoduje postoj klienta k riziku, finanční možnosti, výše jeho rezerv a majetku, rodinné zázemí, pasivní příjmy, jako je třeba nájemné, dividendy, úrokové výnosy a podobně,“ vyjmenovává Kůželová.
Doplňkově pojistit v rámci jedné pojistné smlouvy lze i riziko závažných onemocnění; riziko trvalých následků úrazem; riziko pracovní neschopnosti a další rizika, jako je krytí denních dávek z důvodu úrazu, nemoci nebo hospitalizace. Jakou výši krytí volit
Nedílnou součástí správně nastaveného životního pojištění je i sjednání odpovídajícího pojistného krytí, což má samozřejmě dopad na cenu pojistky. „Zde je třeba vzít do úvahy, jak drahou pojistku si můžete nebo chcete dovolit, abyste při všech dalších výdajích byli schopni vytvářet si postupně i finanční rezervu,“ říká Vladimír Weiss.
„Každý by měl vycházet ze své konkrétní finanční a životní situace a zjednodušeně řečeno dát dohromady výši příjmů a nezbytných výdajů, jako jsou nájem, hypotéka, další úvěry, náklady na jídlo či vzdělávání dětí, a alespoň rámcově si spočítat, kolik peněz by domácnost potřebovala na zajištění běžného provozu, včetně splátek úvěrů, aby se v případě úmrtí pojištěného nedostala do existenčních potíží,“ vysvětluje Tereza Kůželová.
Optimální částka v případě pojištění rizika smrti u živitele rodiny by podle ní měla odpovídat alespoň třem až pěti ročním příjmům. Například ten, kdo vydělává 25 tisíc korun čistého měsíčně, by měl uvažovat o částce alespoň v rozmezí 900 tisíc až 1,5 milionu korun. Čím více závazků a závislých členů rodiny klient má, tím vyšší částku by měl zvolit.
Zdroj: iDNES.cz