Jak dětem spořit nebo zhodnocovat peníze, aby měly na startu samostatného života nějaké palivo? Vyplatí se sázet na specializované produkty, nebo je lepší investovat na vlastní pěst? Nebo slamník? Ptáme se odborníků.
Možná je ale lepší nevázat produkt na dítě, spořit či investovat „na sebe“ a peníze dát dítěti, až sami uznáte za vhodné, případně je postupně dávkovat. Pokud začínáte včas a máte před sebou vyhlídku patnácti nebo dvacíti let, než budou peníze potřeba, není od věci vypravit se na akciové trhy, které dávají větší šanci na zhodnocení – ať napřímo, nebo prostřednictvím podílových fondů. A kdo chce zkusit divočinu, může za pár tisícovek nakoupit nějaké kryptoměny. Možná si za ně vaše dítě jednou koupí auto. Nebo taky vůbec nic…
Jak se na spoření nebo investování dětem dívají lidé ze světa peněz? Jaké finanční produkty by zvolili, kdyby chtěli dítěti odkládat už od kolébky? A vyplatí se hledat specializované dětské produkty, nebo je lepší, když rodič spoří „na sebe“?
Marie Zemanová
generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti
Odkládat potomkovi peníze stranou hned po narození je správný postup. Lidé si myslí, že je dost času, až bude dítě starší, ale každý rok je hodně znát. Při výběru by mělo hrát roli několik faktorů: kolik mohu spořit, zda pravidelně nebo nárazově, časový horizont, kolik lidí se bude na spoření podílet, jak moc finančním produktům rozumím a jaký mám vztah k riziku. Doporučovala bych postupovat od jednodušších a se státní podporou až k těm sofistikovanějším.
Každý z produktů má jiný účel a časový horizont. Na krátký horizont a aktuální potřeby budeme nejspíše spořit do prasátka (u hodně malých dětí) a na běžný či spořicí účet. Flexibilitu pro placení nám pro větší děti zajistí elektronické bankovnictví a karta, mně se líbí možnost předplacených karet, které mohou sloužit pro kapesné.
Na střednědobou potřebu bychom měli spořit pomocí stavebního spoření, které navíc nabízí možnost úvěru. Jeho výhodou je státní příspěvek. Ten je i u penzijního spoření, proto bych doporučovala volné prostředky rozkládat mezi tyto dva produkty. Stavebko pokryje potřeby dítěte v době, kdy je ještě ve společné domácnosti a penzijko, až bude samostatné. Penzijko je flexibilní produkt. Výši ukládaných částek mohu kdykoli měnit dle potřeby, a pokud dítěti začnu spořit deset let před jeho osmnáctinami, v roce dosažení dospělosti bude moct třetinu naspořené částky vybrat bez nutnosti smlouvu ukončovat.
Dále bych doporučila pravidelné investice. Pravidelnost by měla v delším časovém horizontu vykrýt výkyvy trhu a vygenerovat velmi zajímavé zhodnocení. Výhodou všech zmíněných produktů je, že je mohu založit na jméno svého potomka a postupně ho s nimi seznamovat, aby se je naučil využívat a spravovat a postupně je od nás zcela převzal.
Vladimír Weiss
finanční poradce Partners
Možností je mnoho. Vzhledem k tomu, že je řeč zhruba o 15 až 25 letech, je vhodné investovat. Základním cílem je v takovém případě uchovat hodnotu, odložené prostředky nesmí ohrozit inflace. Z toho plyne, že je žádoucí vyhnout se depozitním produktům (spořicí účty, stavební spoření apod.) a naopak se zaměřit na investice do majetkových aktiv – typicky se jedná o vhodně složená portfolia akcií, nemovitostí, případně dluhopisů. To vše lze elegantně zařídit prostřednictvím portfolia podílových fondů, do kterých je možné investovat už od pár stovek měsíčně.
Vždy doporučuji, aby co nejvíc rezerv, které se připravují pro ratolesti, bylo kumulováno na rodiče, respektive, aby klientem byl jeden z rodičů. Má to tři zásadní důvody:
- Není omezení v rámci investičního poradenství, může se využít dynamické strategie.
- Eliminuje se riziko, že v 18 letech potomek peníze nerozvážně utratí. Rodiče mají možnost volby, kdy peníze předají.
- Je možné zcela jednoduše vybírat prostředky v průběhu života dítěte. Nemusí se čelit zbytečné byrokracii v porovnání s tím, kdyby byla smlouva byla přímo na dané dítě.
Více na: Finmag.cz